Každý člověk se provinil proti Bohu a podle Božího zákona všichni zasluhujeme odsouzení, ale Bůh nás miluje a nechce, abychom zahynuli. Proto poslal svého Syna Ježíše Krista, aby byl ukřižován za naše hříchy a tak nás zachránil. Ježíš vstal třetího dne z mrtvých, vystoupil do nebe a vrátí se, aby soudil národy. Kdo v něj ze srdce uvěří, přijme jej jako Pána a Boha, vyzná mu své viny a dá se pokřtít, je zachráněn, má život věčný a nebude odsouzen na Posledním soudu.
„Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.“ (Bible)
Římanům 12,12: "V naději se radujte, v souženích buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí..."
Na našich společných veřejných shromážděních se setkávají lidé ze všech koutů severozápadního pošumaví a Šumavy. Jsme přátelé napříč církvemi a denominacemi. Můžete mezi námi potkat lidi od katolíků i evangelíků, adventistů i charizmatiků či lidi, kteří nejsou v žádné konkrétní církvi. Zvláštní místo náleží ale i těm, kteří se přišli jen kouknout a třeba by se za věřící ani neoznačili.
Když jsem ve svých devatenácti letech poprvé navštívil setkání věřících, očekával jsem, že se setkám s živým Bohem, nebo poznám někoho, kdo mi o Bohu něco smysluplného a důvěryhodného řekne. Věřící mi tehdy připadali kulatně řečeno "zvláštní",...